Značná část medu na světovém trhu je pančována levnými cukrovými sirupy, což nejen klame spotřebitele, ale také snižuje kvalitu produktu, za který platí. Zatímco v Česku se pro domácí odhalování podvodů tradují jednoduché pokusy se zápalkou nebo vodou, skutečný boj proti falšování se odehrává v laboratořích za pomoci špičkových technologií, jako je spektroskopie, analýza DNA a umělá inteligence.
Proč je pančovaný med problém a jak se to dělá?
Falšování medu nejčastěji spočívá v přidávání levných sirupů, například z rýže, kukuřice nebo cukrové řepy. Tyto sirupy sice mohou mít podobnou barvu a chuť, ale postrádají zdravotní benefity pravého medu a mají výrazně nižší hodnotu. Podstatná část takto upraveného medu pochází ze zemí, kde není povinnost uvádět na obalech původ všech složek, pokud se jedná o směs z více států. Odhady naznačují, že až třetina medu prodávaného na evropském trhu může být nějakým způsobem falšovaná.
Staré rady, které (ne)fungují: odhalí med podvodníka zápalka?
Možná jste slyšeli o jednoduchých zkouškách, jak poznat pravý med doma. Mezi nejznámější patří test se zápalkou, kdy by se sirka měla v kapce pravého medu vznítit, nebo test s vodou, při kterém se poctivý med usazuje na dně a nerozpouští se okamžitě. Další rada doporučuje nakreslit medem na talířek spirálu – ta z pravého medu by měla držet tvar, zatímco falešný se rychle rozteče.
Ačkoliv jsou tyto metody rychlé, jejich spolehlivost je velmi nízká. Výsledek může ovlivnit přirozený obsah vody v medu, jeho hustota nebo druh květů, ze kterých pochází. Na profesionální úrovni jsou proto tyto testy zcela nepoužitelné.
Pijete instantní kávu? Nový výzkum odhalil znepokojivé riziko, které mění vše!
Moderní technologie proti falšování: Laser, DNA a umělá inteligence
Skutečnou revoluci v odhalování falešného medu přináší spektroskopie v kombinaci s umělou inteligencí. Tyto metody využívají laserový paprsek, kterým prosvítí med klidně i přes skleněný obal. Počítač následně analyzuje takzvaný „světelný otisk“ a s přesností přes 96 % pozná, zda med obsahuje cizí sirupy, a dokonce i v jakém množství. Výhodou je, že tato metoda je rychlá, nedestruktivní a lze ji provádět pomocí přenosných zařízení přímo v terénu, ať už u včelína nebo v obchodě.
Dalším mocným nástrojem je analýza DNA. V medu se nacházejí zbytky genetické informace rostlin, z nichž včely sbíraly nektar. Laboratorní testy dokážou odhalit DNA rostlin, které do pravého medu nepatří, například rýže nebo kukuřice, z nichž se vyrábějí levné sirupy. Nové metody DNA barcodingu vyvinuté pro kontrolu medu se cíleně zaměřují právě na detekci rostlinné DNA z rýže a cukrové řepy
Tato metoda je extrémně citlivá a odhalí i velmi malé příměsi. Vědci navíc zkoumají i využití termokamer nebo plynových senzorů, které by detekci mohly ještě více zrychlit a zjednodušit.
Co to znamená pro zákazníky a včelaře?
Rostoucí problém s falšovaným medem nutí Evropskou unii i jednotlivé státy zpřísňovat pravidla. Nové metody, jako je spektroskopie nebo DNA barcoding, se postupně stávají součástí kontrolních mechanismů. Chrání tak nejen spotřebitele, kteří dostanou za své peníze skutečnou kvalitu, ale i poctivé včelaře, pro které je levný pančovaný med nekalou konkurencí. Do budoucna se počítá s jasnějším značením původu a složení medu na obalech a s dostupností mobilních skenerů, které by mohly pomoci s rychlou kontrolou přímo v obchodě.
Jak si tedy vybrat správně?
Na domácí testy se zápalkou či vodou se nelze spoléhat, jsou spíše jen orientační. Skutečnou záruku pravosti poskytují pouze laboratorní testy, které využívají moderní technologie. Dobrou zprávou je, že tyto nástroje se stávají stále dostupnějšími a pomáhají vytlačovat falešné výrobky z trhu. Tlak na transparentnost a přísnější kontroly roste, což je příslibem pro všechny milovníky kvalitního medu.
Zdroj: science.food.gov.uk, technologynetworks.com, euronews.com, cranfield.ac.uk, spectroscopyonline.com
