Nová vědecká zjištění naznačují, že zvýšená koncentrace soli v kohoutkové vodě může být pro naše zdraví mnohem větším rizikem, než jsme si dosud připouštěli. Zejména v pobřežních oblastech, kde dochází k pronikání slané vody do podzemních zdrojů, vědci pozorují varovný trend. Konzumace takto upravené vody vede k prokazatelnému vzestupu krevního tlaku – systolický tlak se v průměru zvyšuje o 3,2 mm Hg a diastolický o 2,8 mm Hg. Pro místní obyvatele to znamená až o čtvrtinu vyšší riziko rozvoje hypertenze. Tento jev úzce souvisí s celkovým příjmem sodíku, ačkoliv u běžných minerálních vod mohou být výsledky překvapivě odlišné.
Když se moře dostane do sklenice
Vliv klimatických změn a stoupající hladiny oceánů není jen otázkou ekologie, ale i přímého ohrožení lidského zdraví. V oblastech, kde slaná voda kontaminuje zásobárny pitné vody, se u lidí projevuje silnější efekt kumulace sodíku v těle. Odborníci proto doporučují pravidelnou kontrolu kvality místní vody, což platí dvojnásob pro ty, kteří již s vysokým tlakem bojují. Vyšší příjem sodíku z vody je totiž prokazatelně spojen se zvýšenými hodnotami tlaku, přičemž u pacientů s hypertenzí může i mírné omezení „soli v pití“ přinést podobné výsledky jako užívání léků. Je však důležité rozlišovat formu, v jaké sodík přijímáme – nejproblematičtější je právě běžná kuchyňská sůl, tedy chlorid sodný.
Paradox minerálek: Proč sůl v lahvi nemusí škodit
Zatímco kontaminovaná voda v pobřežních oblastech představuje problém, u klasických minerálních vod je situace jiná. Překvapivé výsledky přineslo sledování lidí, kteří denně vypili 1,5 litru středně mineralizované vody. Po dvou měsících u nich nedošlo ke zvýšení tlaku, ale naopak k mírnému poklesu toho systolického. Ukázalo se, že taková voda nezpůsobuje zadržování tekutin, ale pomáhá k jejich lepšímu rozložení v organismu. Minerálky tedy nejsou automaticky strašákem. Klíčem je totiž rovnováha. Zatímco dehydratace krev zahušťuje a tlak zvyšuje, minerální látky jsou pro správné fungování těla nezbytné. V našem prostředí lidem často chybí důležité prvky, což může paradoxně vést k dalším zdravotním komplikacím.
Budoucnost plná soli a jak se jí bránit
Do roku 2050 může čelit hrozbě slané pitné vody až miliarda lidí po celém světě. Data potvrzují, že každých 100 miligramů sodíku na litr vody navíc může zvednout krevní tlak o jeden až pět milimetrů rtuťového sloupce. Zajímavým vědeckým poznatkem je i to, že sodík škodí především ve spojení s chloridy. Pokud se v těle potká s jinými látkami, jeho negativní vliv na cévy není tak výrazný. Existují dokonce i pitné kúry s určitými druhy minerálek, které dokážou tlak snížit i u zdravých jedinců, a tento efekt přetrvává i několik týdnů po jejich ukončení.
Pokud chcete mít svůj tlak pod kontrolou, je dobré sledovat obsah sodíku ve vodě, kterou běžně pijete. Ideální je držet se pod hranicí 20 mg/l a dávat přednost zdrojům s nižším obsahem solí. Lidé, kteří se již s hypertenzí léčí, by měli věnovat pozornost nejen svému jídelníčku, ale právě i složení vody v kohoutku a vše konzultovat se svým lékařem.
Zdroj: National Library of Medicine, EPA, Pharma News
