Náhražky cukru jsou často prezentovány jako zdravější alternativa běžného cukru. Najdeme je v „fit“ potravinách, nápojích i výrobcích pro děti. Nejnovější výzkumy ale ukazují, že některé z nich mohou mít negativní dopady na metabolismus, cévy či hormonální rovnováhu. Které sladidla jsou relativně bezpečná, u kterých je na místě opatrnost a proč není „bez cukru“ vždy výhra?
Co se skrývá v oblíbených náhražkách?
Za poměrně bezpečnou volbu je považována stevie, rostlinné nekalorické sladidlo, které může dokonce pomáhat se stabilizací hladiny cukru v krvi. Podobně i xylitol je známý svým šetrným přístupem k zubní sklovině a minimálním dopadem na krevní cukr. Mnohem více otazníků se však v poslední době vznáší nad erythritolem, cukerným alkoholem často využívaným ve „fitness“ produktech. Navzdory jeho nízkému glykemickému indexu některé studie naznačují, že jeho konzumace může zvyšovat riziko cévních mozkových příhod a negativně ovlivňovat mozkové buňky.
Mezi nejdéle používaná umělá sladidla patří aspartam. Výzkumy ukazují, že i přes nulový obsah kalorií může narušovat střevní mikrobiom a u některých lidí zhoršovat kontrolu hladiny glukózy. Dlouhodobé užívání navíc podle odborníků nepřináší kýžený efekt při hubnutí a naopak může zvyšovat riziko diabetu 2. typu či kardiovaskulárních onemocnění. Podobně kontroverzní je sukralóza, která byla nedávno spojena s rizikem předčasné puberty, zejména u chlapců, a s negativními hormonálními změnami u dětí. Ani další umělá sladidla, jako acesulfam K nebo sacharin, nejsou bez rizik a často se mluví o jejich potenciálně negativním vlivu na střevní mikroflóru a metabolismus.
Jak sladidla ovlivňují náš mozek?
Vliv náhražek cukru se neomezuje jen na metabolismus, ale zasahuje i do fungování mozku. Některé výzkumy varují, že látky jako erythritol mohou poškozovat mozkové buňky a zvyšovat riziko mrtvice. Paradoxně může pravidelná konzumace nízkokalorických sladidel narušit v mozku signály sytosti a chuti, což vede k ještě větší touze po sladkém a následnému přejídání. Dlouhodobý příjem umělých sladidel je navíc spojován s horším kognitivním výkonem a vyšší pravděpodobností rozvoje neurodegenerativních onemocnění.
Co na to říkají odborníci?
Světová zdravotnická organizace (WHO) i další zdravotnické autority se shodují, že spoléhat na náhražky cukru jako na cestu k hubnutí či prevenci nemocí není správná strategie. Důraz kladou na celkové omezení sladké chuti, ať už z cukru, nebo sladidel, a na preferenci přirozených, minimálně zpracovaných potravin. Zvláštní opatrnost je doporučována u dětí a dospívajících, kteří by se měli umělým sladidlům kvůli možným dopadům na hormonální a nervový vývoj vyhýbat.
Jak sladit (ne)zdravě
Jak tedy sladit zdravěji? Nejudržitelnějším přístupem je postupně omezovat závislost na sladké chuti a raději si dopřát přirozenou sladkost ovoce. Pokud už je potřeba sáhnout po náhražce, za relativně bezpečnější volbu lze považovat stevii nebo v menší míře xylitol. Umělá sladidla by měla zůstat jen výjimečným řešením pro specifické případy, například pro diabetiky po konzultaci s lékařem, nikoli běžnou součástí každodenního jídelníčku.
Zdroj: pozitivni-zpravy.cz, NIH, University of Colorado Boulder, Endocrine Society, Neurology, Keck School of Medicine, USC
