Ostružiny nejsou jen sladkou letní pochoutkou. Tento tmavý plod skrývá bohatství vitamínů, minerálů a antioxidantů, které podporují zdraví, a navíc nabízí skvělé možnosti v kuchyni i při domácím pěstování.
Letní poklad plný zdraví
Tmavé plody ostružiníku (Rubus fruticosus) jsou právem považovány za vitamínovou bombu. Obsahují vysoké množství vitamínu C, vitamíny skupiny B, vitamín A i E. Dále v nich najdeme důležité minerály, jako jsou železo, vápník, hořčík a draslík. Díky vysokému obsahu vlákniny a nízké energetické hodnotě (pouze kolem 44 kcal na 100 g) jsou ideální svačinou pro ty, kdo hlídají svou váhu, protože obsahují relativně málo ovocného cukru.
Jak pěstovat ostružiny a na co si dát pozor
Ostružinové keře se vyznačují rozmanitostí – existují od plazivých až po vzpřímené odrůdy, s trny i bez nich. Fascinující je jejich schopnost kvést až do prvního sněhu, takže na jednom keři často najdete zralé plody, nezralé plody i květy současně. Pro bohatou úrodu je důležité pravidelné prořezávání keřů a u odrůd s dlouhými výhony zajistit oporu, aby se pod tíhou plodů nelámaly. Méně odolné druhy je vhodné chránit na zimu.
Ostružina nebo malina? Jak je poznat
I když se ostružiny a černé maliny mohou na první pohled plést, jde o dva různé druhy. Nejdůležitější rozdíl je v tom, jak se plod oddělí od stopky. Když utrhnete malinu, zůstane po ní dutinka, protože lůžko plodu zůstává na keři. Ostružinu utrhnete i s vnitřním středem. Další rozdíly:
- Ostružiny jsou podlouhlejší a pevnější, maliny spíše kulaté.
- Chuť ostružin je méně sladká a někdy lehce trpká.
- Maliny dozrávají dříve, ostružiník má robustnější trny a tmavší výhony.
Nápady do kuchyně i pro zdraví
Ostružiny jsou velmi univerzální. Skvěle chutnají čerstvé, ale hodí se i do dezertů, domácích marmelád, kompotů, šťáv či ovocných vín. Pokud jich máte nadbytek, lze je snadno zamrazit. Využití najdou i listy keřů – z nich se připravuje bylinný čaj, tradičně podporující trávení a imunitní systém.
Moderní pěstování: Bez trnů a s většími plody
Beztrnné odrůdy se staly hitem díky jednodušší sklizni a údržbě. Šlechtitelé se soustředí také na větší plody, které se při přepravě nerozmačkají, a na výrazně sladší chuť pro přímou konzumaci. Nové hybridy jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům, což pěstování usnadňuje. Důležitá je kvalitní opora a každoroční řez.
