Trdelník dnes patří k nejfotografovanějším pochoutkám v Praze a miliony turistů ho považují za tradiční českou specialitu. Jenže realita je výrazně složitější. Tento sladký válec je spíš než historickým dědictvím ukázkou dokonale zvládnutého moderního marketingu, který dokázal během pár let vytvořit novou „národní ikonu“.
Trdelník jako symbol českého street foodu
Vůně cukru a skořice, otevřené stánky v historickém centru a nekonečné fronty turistů. Trdelník se stal neodmyslitelnou součástí pražských ulic a v očích zahraničních návštěvníků symbolem české gastronomie.
Paradoxem však je, že zatímco turisté ho považují za staletou tradici, většina Čechů ho doma nikdy nepekla a s jeho masovým výskytem se setkala až v posledních dvou dekádách.
Odkud trdelník skutečně pochází
Navzdory častým tvrzením trdelník nemá kořeny v české kotlině. Jeho původ sahá do oblasti střední a jihovýchodní Evropy, především:
- Slovenska
- Maďarska
- Rumunska (Sedmihradsko)
Nejbližším příbuzným je maďarský kürtőskalács, pečivo připravované na dřevěném válci nad ohněm. Do českých zemí se trdelník dostal pravděpodobně až ve 20. století a jeho masové rozšíření přišlo až po roce 2000.
Za jeden z klíčových momentů se považují velikonoční trhy na Staroměstském náměstí v roce 2002, kde se z nenápadného pečiva stal komerční hit.
Marketing místo historie
Příběhy o „staré české tradici“ vznikly až dodatečně. Neopírají se o historické prameny, ale o marketingová sdělení, která měla turistům nabídnout jednoduchý a srozumitelný příběh.
Typické prvky tohoto marketingu:
- označení „Traditional Czech Trdelník“
- stylizace stánků do historického vzhledu
- umístění výhradně do turisticky exponovaných lokalit
Výsledek? Rychlé vytvoření falešného pocitu autenticity, který byl pro návštěvníky města dostatečně přesvědčivý.
Tradice, nebo turistická past?
Zatímco mezi turisty patří trdelník k absolutním hitům a v Praze se řadí mezi nejprodávanější street food, místní k němu často přistupují s nadhledem nebo kritikou.
Mnoho Čechů potvrzuje, že:
- trdelník neznají z dětství
- není součástí domácí kuchyně
- spojují ho výhradně s centrem Prahy
Obzvlášť kritizované jsou moderní varianty plněné zmrzlinou, Nutellou nebo sladkostmi, které nemají s původní podobou pečiva nic společného.
Od jednoduchého pečiva ke kalorické bombě
Původní recept byl velmi prostý:
- kynuté těsto
- dřevěné „trdlo“
- pečení nad žárem
- obalení v cukru, skořici nebo oříšcích
Dnešní verze však reagují na poptávku turistů a sociálních sítí. Čím větší, sladší a fotogeničtější, tím lépe. Výsledkem jsou dezerty, které mají k tradičnímu pečivu už jen vzdálený vztah.
Existuje vůbec autentický trdelník?
Ano – například „Skalický trdelník“ má chráněné zeměpisné označení EU a jeho výroba se řídí přesně danými pravidly. Pražský trdelník však stojí mimo tuto tradici a funguje především jako turistický produkt.
Praha tak dokázala redefinovat pojem „český street food“ pro celý svět, a to i přesto, že jde o importovaný a relativně nový fenomén.
Marketing, který změnil gastronomii města
Příběh trdelníku je učebnicovým příkladem toho, jak lze pomocí marketingu vytvořit novou „tradici“. Nejde o ojedinělý jev – podobné produkty vznikají i v dalších evropských městech, často s důrazem na vizuální atraktivitu a sdílení na sociálních sítích.
Trdelník tak není jen sladké pečivo, ale symbol doby, kdy marketing dokáže přepsat gastronomickou realitu.
Zdroj
zivotcestovatele.cz, Wikipedia, Beyond Prague, Medium (Seznam)
